Hradec Králové bude patřit mezi další města, ve kterých se objeví kameny zmizelých. Jedná se o kostky s mosazným povrchem vsazené do chodníku podle projektu německého umělce Guntera Demniga. Ty budou postupně pokládány obětem nacismu před domy, ze kterých byly odvlečeni do nacistických koncentračních a vyhlazovacích táborů a zavražděni. Město se proto připojuje k celoevropské iniciativě připomínání obětí nacismu právě umisťováním kamenů zmizelých. Odhaleny budou už 2. října na Velkém a Ulrichově náměstí. 

Na projektu se dále podílí Státní oblastní archiv Hradec Králové, Státní okresní archiv Chrudim, Muzeum východních Čech v Hradci Králové a Židovská obec v Praze. Hradec Králové je jedním z partnerů, kteří se připojili k iniciativě Kameny zmizelých, jež vyjadřuje úctu obětem holocaustu formou položení pamětních kamenů do dlažby v blízkosti jejich posledního bydliště. Kameny zmizelých položí pracovníci Technických služeb Hradec Králové a 2. října bude odhalením připomenuto několik rodin. 

„Je nám ctí, že se i v našem městě objeví tyto pamětní kameny, jenž připomínají osudy deportovaných a zavražděných obětí koncentračních táborů. Odhalení se uskuteční na adresách Velké náměstí čp. 151 a Ulrichovo náměstí čp. 762 - tehdejší palác Fénix. Na první adrese budou kameny pro manžele Josefa a Kláru Tausikovy, které inicioval spolek Komitét 1866. Na Ulrichově náměstí budou umístěny kameny pro rodinu doktora Emila Hermana, která zde žila do roku 1939,“ říká náměstkyně primátorky odpovědná za oblast kultury a cestovního ruchu Ilona Dvořáková. 

Již 25. září se k tématu Stolpersteinů uskutečnila v Muzeu východních Čech beseda za přítomnosti historičky Alžběty Langové ze Státního okresního archivu Chrudim, ředitele Památníku Terezín Jana Roubínka a historiků Muzea východních Čech v Hradci Králové Zdeňky Kulhavé a Josefa Šrámka.

Za druhé světové války, konkrétně v roce 1942, bylo dvěma transporty vypraveno z Hradce Králové a okolí do Terezína 1200 osob. Většina z nich směřovala dále do vyhlazovacích táborů, osvobození se dožilo pouhých 99 osob z těchto dvou transportů. 

„Židovští obyvatelé byli několik dní před transportem seskupeni v budově bývalé obchodní akademie na Labském náměstí, dnešním Náměstí Svobody. V budově se netopilo, lidé se neměli kde umýt a spali na slamnících na zemi. Před cestou na nádraží museli odevzdat cennosti a klíče od bytu, potravinové lístky, osobní doklady a formuláře k transportu," uvádí ředitel Muzea východních Čech v Hradci Králové Petr Grulich. 

Kameny zmizelých budou postupně přibývat. V letošním roce jich bude položeno pět a v příštím roce je v plánu umístění dalších patnácti. V projektu se bude pokračovat i v následujících letech.

Partneři tohoto projektu jsou město Hradec Králové, Muzeum východních Čech v Hradci Králové, Státní oblastní archiv Hradec Králové, Státní okresní archiv Chrudim, Židovská obec v Praze, Institut Paměti národa Pardubice, Památník Terezín, Nadace Guntera Demniga a Technické služby Hradec Králové.

Kralovehradeckénovinky.cz informovala Kateřina Rohlíčková, tisková mluvčí Magistrátu města Hradce Králové.